First week almost done - yeah!

6. den za mnou. A já jsem co? Nadšená! Pořád jak na začátku, né-li víc.
Víte vy co? Vlny nejsou vůbec tak děsný, jak se všude píše a říká.

Jedna z těch lepších snídaní (jedna z těch horších by byly vajíčka) :-D

Možná bych neměla chválit dne před večerem (mám za sebou teprv 6 dní z 28), ale když já si prostě myslím, že když jsem zvládla začátek, tak horší už to nebude. A když jsem po jednom skorotýdnu pořád stejně optimistická, asi na tom něco bude.

Jídelníčky mám už předem přesně naplánované a jídlo si kupuju dopředu (zlatý tesco, který asi ví, že vlnim a zlevnilo vajíčka a kuřecí maso !! :D), takže mě nikdy nic nepřekvapí. Jo a všechno si jak poctivý školáček zapisuju.

Tohle vypadá na jednu ze svačinek - přírodní tofu a (přiznám bez mučení) troška koření (protože bez něj by to bylo divný).

A tady už klasicky rýže a kuřecí :-) byl toho kopec, a to ta největší nálož měla teprv přijít!

Hlady netrpím. Baštím si v posledních dnech docela jako král.
Chutě na sladké? Sakra jsou! :D Ale jenom když jsme někde v obchodě u dobrůtek, nebo když něco dobrého láduje má láska :D Jinak musím říct, že toho jídla je dost nato, abych se cítila nasycená. A jelikož to všechno, co teď jím, nemá nijak extra výraznou chuť (když si to teda pěkně neokořením), nejsem tak rozmlsaná, jako kdybych si baštila, co se mi zachce. Prostě.. je čas oběda, kouknu se, co mám naplánováno, hroooozně se podivím, že je to kuřecí s rýží a prostě jdu, zvážím, uvařím, sním. Žádný další rozmýšlení, jestli si po obědě dám ještě dezertík, jestli si udělám kafíčko nebo něco podobného. Mám prostě jasně dané, co sním a nad ničím dalším nepřemýšlím. (Kdybych měla hlad, sáhnu po starý dobrý okurce, ale ještě se mi to nestalo.)

Dneska jsem ale dělala velké počty a zjistila jsem, že můj protein (který mi mimochodem začal fakt hrozně chutnat!) mi vydrží jen na 3 týdny vlnění. Takže buď skončím po třech vlnkách, nebo se hold naučím jíst samotný tvaroh (fujblé). A nebo ukecám tesco i lidl dohromady, aby ty akce na kuřecí ještě prodloužili. Ještě si to promyslím. Ale skončit dřív nechci.

Jo a musim vám ještě říct... Nikdy jsem neměla takovou radost z banánu, jako dneska ráno! :-D Dneska a zítra ho mám v jídelníčku (100 gramů, takže mu musim ukrajovat ty špičky, fňuk) a mám z toho Vánoce. Ona totiž ovesná kaše čistě jen z ovesných vloček a vody, kterou jsem snídala pár dní až do dneška, není zrovna dechberoucí lahoda. Ale když se do ní přidá půlka rozmačkaného banánu a druhá se pokrájí na ní, to už je žrádlo :)) alespoň pro mě teda.

Zítra mě teda ještě čeká spousta dlabání a chroupání (rýžové chlebíčky mi také pomalu začínaj přirůstat k srdíčku) a v pondělí už se zas uskromním.

Jo.. co pohyb?
S tím jsem se zatím moc neobtěžovala, abych pravdu řekla. Sem tam nějaká procházka, ale to je asi tak celý. Vlastně ne, ještě se denně škrábu do schodů (do 3. patra je to děsně vysoko náhodou!), protože nám předělávají výtah. Teda zatím to vypadá tak, že starý vymontovali a s namontováním nového se moc nestresují, jsou spokojení. :-D Ale pro mě jen dobře!

A ještě jednu novinku! Ve čtvrtek konečně vylétnu z hnízda. Stěhujeme se s přítelem na kolej :-) hrozně se tam těšíím! Na tenhle den čekám už 2 roky a už je skoro tady. Budeme konečně bydlet spolu (a né se vídat jen o víkendech a na skypu). Já vím, že to sem asi nepatří (ale houby, můžu si tu psát, co chci), ale já jsem do něj i po těch 28mi měsících uplnej blázen. <3 I v těch mých praštěných vlnkách mě podporuje :) (i když ho určitě děsně štve, že mi nemůže kupovat donutky, které tolik miluju :D)

A taky že si na nějaký zajdeme nebo tři. Tak 2 týdny po tom, co skončím s vlnami, si udělám nějaký cheat day. V Praze je prý Dunkin' Donuts, to bude něco pro mě. Tak, to je motivace!


Myslím, že dnes už jsem se vykecala dostatečně.
Mějte se krásně, dobrou noc :-)