6.9.15

RECEPT: Švestkový chia koláč

Zdravím po prázdninách! :)

Dnes nám přítelův taťka přivezl krabici švestek, tak jsem se rozhodla s nimi něco vykouzlit. Šla jsem do kuchyně bez ponětí, co vůbec budu vyrábět, ale nakonec to dopadlo dle mého parádně! A tak se s vámi prostě musím podělit o recept. :) (Není to žádná věda ani zázrak, ale je to zdravé a DOBRÉ.)

(Upozorňuju, že je to dělané v maličké troubě a ještě menším plechu, tudíž pro koláč normální velikosti se bude muset všechno vynásobit dvěma.)



INGREDIENCE:
- 1 banán
- 1 vajíčko
- 1 hrnek clz mouky
- 1/4 hrnku bílé hladké mouky
- 1 vrchovatá lžíce chia semínek
- 1/2 mléka
- 2 velké lžíce medu
- asi 10 švestek
- pár kostiček tmavé čokolády
- 1 lžička kypř. prášku bez fosfátů

(nemám ani ponětí, kolik gramů to všechno bylo :D)

POSTUP:
Troubu jsem si předehřála a 170 stupňů.
Chia semínka jsem zalila uvařenou vodou, aby nabobtnala. Mezitím jsem si rozhňácala banán, přidala vajíčko a už nabobtnalá chia.
Potom jsem přisypala mouku a kypřící prášek a všechno to ještě s mlékm znovu zamíchala.
Potom jsem si nakrájela 6 švestek a hořkou čokoládu na maličký kostičky a přimíchala do těsta. Celé jsem to osladila jen medem.
Těsto jsem nalila do vymazaného plechu (pečící papír jsem zase zapomněla koupit :D) a dala do trouby.
Nakonec jsem nakrájela zbylé 4 švestky na měsíčky a ozdobila jimi vršek buchty. Jo a ještě jsem to trošíčku pockapala medem. :)

Pekla jsem to asi hodinu. :)


Chutná výborně, nahoře je křupavý a uvnitř krásně vláčný! :) 
A díky švestkám je to (pro mě) zajímavá změna. 

Mějte se krásně! 

28.7.15

Rok na světě ❤

Hezký večer!

Zdravím vás z naší malé psí oslavy. Dneska slavíme jeden rok života toho našeho mrňousa ❤ Mám asi miliardu fotek, na kterých ho pusinkuju nebo sám pózuje s dortíkem (který jsem mu dneska pekla a je samozřejmě ze samých dobrůtek, které může), s party čapkou, s dárečky, se mou a s přítelem... znáte to. :-D Taky tu máme všude rozvěšený balonky a všem od rána píšu, že MAXÍK MÁ DNESKA 1. NAROZENINY!! Prostě magor. :-D Ale chtěla jsem to udělat nezapomenutelný, protože vim, že až se za pár let kouknu na fotky, budu mít na co vzpomínat a taky budu patřičně pyšná, jak jsme to hezky oslavili. :-D 



Minulý týden jsme byli s přítelem v kině (po dlouhé době) na papírových městech, na které jsem se chystala už hrozně dlouho! Knížku jsem sice přečetla jen ze třetiny, protože nebyl čas (a četla jsem souběžně milion jiných knížek), ale o to víc jsem byla zvědavá, jak to dopadne. A byla jsem vlastně ráda, že dopředu neznám konec. Stejně tak to mám i s Hunger Games. Knížky mám přečtené i pozpátku kromě druhé poloviny posledního dílu. Abych nebyla v kině za chytrou. :-D Za každou cenu se snažím si tu nevědomost udržet, jenže pak příjde třeba takový Honzík a poví mi, že někde četl, že tam "někdo" umře! (Nebudu svině, nepovím vám kdo!) Ale to jsem se dostala úplně pryč od Papírových měst... Bylo to krásný. Opravdu. :-) A konec mě hrozně překvapil.. Není to typická lovestory. Mám v plánu tu knížku dočíst, protože se mi moc líbí myšlenka toho příběhu a je jasný, že v knížce bude ještě víc. A herci byli taky parádní! Jen mě trošku zklamalo, že na to, že jsme byli v kině ve čtvrtek, kdy měl u nás film premiéru, byli jsme v poloprázdném sále... spíš prázdném, než plném... hodně prázdném.... nebylo nás tam ani deset !!! A přitom to má podle čsfd.cz poměrně vysoké hodnocení, tuším, že něco přes sedmdesát. 



Tenhle soundtrack se mi hodně líbil! Ta úvodní melodie je prostě boží. :-)

Dneska jsem si udělala další radost. Koupila jsem mně a Honzíkovi lístky na muzikál Kleopatra ❤ Sice je to hodně, hodně dopředu, ale chtěla jsem dobrý místa, který už tak byly skoro rozebraný (!!). Šíleně se těšim! Sice jsem na Kleopatře už jednou byla (s bráchou jsme dostali lístky od rodičů k Valentýnu a jeli jsme tam pak všichni čtyři a byl to jeden z nejkrásnějších zážitků!), ale moc ráda ji uvidím znovu, je to moje srdeční záležitost. :-) Ať už je listopad, prosím !!! 

Jinak já teď trávím prázdniny pracovně. Nestěžuju si, mám skvělou brigádu. Jen to nejsou moc prázdniny, no...:-) Netrávím s přítelem a s pejskem tolik času, kolik bych si přála... 


Budu muset jít na kutě, ráno vstávám ošklivě brzo. :(
Mějte se krásně! 

14.7.15

When I'm gone

Zdravím vás všechny 👌- po dramatické odmlce jsem zase na dva až tři články zpátky. :-)


Za tu dobu, co jsem nenapsala, se stala a přihodila opravdu velká spousta věcí. A že to byla dlouhá doba. Dneska, když jsem se přihlašovala na bloggera, uvědomila jsem si, že už skoro nevím, jak můj blog vypadá! Teda ono to není nic světového, co by si člověk musel zapamatovat, ale přeci jen... bylo to trochu zvláštní zjištění. :D

Můj poslední příspěvek nějak zaváněl ... pesimismem, a prostě věcmi, co nemám ráda. Většinou bývám nad věcí a i když je opravdu zle, snažím se ve všem vidět něco dobrého, hledat nějaké východisko. Nebo si zkrátka nepřiznávám, že je opravdu až tak zle. Ale tentokrát jsem si to uvědomovala. Proto ten článek plný blbinek..

Tumblr

Ale všechno zlý je k něčemu dobrý a já jsem si uvědomila jednu zásadní věc. Hrozně dlouho jsem se zabývala myšlenkami na to, co ze mě jednou bude. Ničila mě představa, že budu celý život ráno vstávat s odporem, abych šla do nudné a bezvýznamné práce, která mě bude ubíjet a budu tam chodit jen proto, abych si vydělala peníze, pro nic víc. Budu se vracet utahaná a bez života, jako většina lidí. Budu celý život někde v kanceláři, v lepším případě budu tu kancelář mít sama pro sebe.. A budu se dívat do počítače a něco si počítat, něco zapisovat a kontrolovat... dělat statistiky a grafy.. telefonovat.. nebo budu komandovat nějaké lidi pode mnou, kteří budou touhle prací "nadšení" stejně jako já.  

Takhle namalovaná budoucnost není moc uspokojivá. Ale já si jí nijak představit nedokázala... V mém oboru bych nikdy neprorazila mezi ostatními a nebyla lepší, aby se ze mě stala třeba manažerka nebo dokonce podnikatelka. Nejsem vůdce, neumím počítat, nemám tucha, jak zaujmout lidi. Takže bych skončila někde v té malé kanceláři a dělala jen pěšáka. A to by mě zabilo. 

Co jsem si teda sakra myslela, když jsem na VŠE šla? Že jednou budu slečinka inženýrka v kostýmku v drahým nadupaným auťáku a budu se mít dobře? Jasně, takhle si to představit není vůbec špatný. Ale obnášelo by to dělat (pro mě) nezáživnou práci a ještě v ní být dobrá... 

Tumblr🌾🌾🌾cutie | via Tumblr

A tak jsem udělala obrovský krok. Rozhodla jsem se opustit svou školu a jít úplně jinam... někam, kde mě to bude bavit a naplňovat. Riskovala jsem ale hodně... Doteď mám strach, co tomu řekne okolí. Že jsem odešla ze školy, na kterou jsem tolik chtěla a o žádné jiné jsem se ani nezmínila.. Ale už je to tak. Ode dneška jsem studentka kynologie.

Tím ale mé plány sny zdaleka nekončí. Nevím, jestli bych měla.... ale jo, napíšu to. Chtěla bych si teď udělat bakaláře.. a potom se (i přes mrtvoly) dostat do Brna na veterinu!! Uuu a je to venku! Jsem to ale blázen, co? Tenhle můj sen jsem zavrhla už dávno na základce, kdy jsem se smířila s tím, že by to bylo moc těžké. A teď, na stará kolena, jsem se rozhodla, že to zkusím. 

A proč to nejdu zkusit hned příští rok? Nebo za rok? Proč jdu nejdřív na kynologii? 
Protože - za prvé, v Praze mám celý svůj život a nedokázala bych ho opustit ani kvůli veterině. Ano, mluvím o Honzíkovi. Pro někoho možná bláznovství, ale věřím, že pár dušiček mě pochopí (díky bohu za ně). A za druhé - střední školou jsem prošla chemií téměř nedotčená, takže mám teď co dohánět. Snad budou 3 roky stačit. :-D 

Ale nevěřili byste, jak jsem byla sentimentální, když jsem si teď nedávno šla na VŠE ještě pro nějaký papír. Úplně se mě zmocnily ty pocity jako "Těmihle dveřmi teď projdu už uplně naposled... musím se ještě jednou svézt tim suprovym výtahem... A vás už taky nejspíš nikdy neuvidim, pani..." a tak. Je to parádní škola, je krásná a taková velkolepá. Jsem ráda, že jí opouštím, ale chápejte, je to jako opustit starý sen, který se nevydařil podle vašich představ a vy jdete pryč, za lepším. Ale stejně se ještě ohlídnete a zamáčknete slzičku.

Mám celý život před sebou. Co je proti tomu jeden ztracený rok. Úplně jsem si teď vzpomněla na Stmívání, nevím přesně, který díl to byl, ale Jessica v něm měla proslov.. a říkala hrozně krásná slova o tom, že teď je ten pravý čas nasekat jednu chybu za druhou. Samozřejmě to není podmínka, ale měla pravdu! Kdy jindy k tomu bude lepší příležitost? :-D Chci říct, že pořád jsme mladí a když něco nevyjde, pořád máme otevřeno hrozně moc dveří a máme spoustu možností. Jedna věc nevyjde, jiná se podaří. 

-->

Další změna, která se u mě konala, je, že mám konečně práci. Dobře, brigádu, ale práce zní líp. A jsem teď nějak spokojená. Až tak, že uvažuju i o druhé brigádě, ale to už mi asi úplně přeskočilo. :-D A samozřejmě do toho ještě chodím venčit Huntera. A snažím se co nejvíc starat o mého malého medvídka Maxíčka, který teď ke konci měsíce bude mít první narozeniny. :-)))))

Mimochodem - pusťte si tu písničku z úvodu, pokud jste to ještě neudělali, je úžasná. A taky úžasně chytlavá. :-D

Mějte se krásně!

3.6.15

thinking

Zdravím,
omlouvám se za neaktivitu. Jeden čas to vypadalo slibně, psala jsem každý den a bylo tu i "živo". Ale to je asi pryč.

Poslední dobou je všechno tak nějak jinak. Často nevím, co si mám myslet, co mám dělat.. Obvykle končím ve svých vlastních myšlenkách a snažím se tomu všemu přijít na kloub.

Pořád teď přemýšlím nad budoucností. Nad tím, co bych chtěla doopravdy dělat. A nevím. Jsem na vysoké a nevím. Většina tohle ví už na základní škole a jde si za tím. Jen já musím být pořád ta nerozhodná... Bojím se, aby jednou nebylo pozdě...

Art

Stala se mi smutná věc s toulavou kočičkou. Snažila jsem se ji ještě s jedním moc hodným pánem zachránit po srážce s autem. Když jsme však přijeli k veterináři, byla už mrtvá...

Dneska jsem zase "zachraňovala" žábu se zlomenou nožičkou. Nic moc záchrana, jen jsem ji odnesla z rozpáleného chodníku do lesa a pokropila vodou. Většina lidí by si nade mnou ťukala na čelo. Ale mně je to asi jedno... a asi vím, co bych chtěla dělat.

"Nikdy není pozdě udělat dobré rozhodnutí."

Konečně jsem v Praze začala chodit do knihovny. Mám teď rozečtenou jednu chytlavou knížku, tak když se mi bude líbit až do konce, určitě čekejte recenzi. :) Jmenuje se "Oškliví" a je to dystopie, nějak se mi tento žánr začíná líbit. 

Bylo teď nějaké těžké období. A já bych ho nikdy nezvládla, nebýt mého přítele. On je... prostě úžasnej. Je tou největší oporou, jakou si holka dokáže představit. Šíleně ho miluju.. 

Já nevím, někdy prostě příjde blbý období a vám nezbude nic jinýho, než se držet toho, komu na vás záleží a doufat, že to společně překonáte.

Mějte se krásně. 

25.5.15

"A reader lives a thousand lives before he dies ...

... The man who never reads lives only one." 
- G.R.R. Martin 

Zdravím! Jak se máte, takhle v pondělí ráno? Já se mám překvapivě dobře, na to, že jsem dneska vstávala v 7 (což normálně nezvládám) a že se musím 3 dny učit jak mourovatá. Zatím to vypadá, že budu dělat všechno pro to, abych se tu statistiku nenaučila.. Ne, musím! Ale na článek se čas najde vždycky, ne?


Co je u mě nového jsem více méně shrnula v úvodu. :D Učím se a doufám, že z toho vyváznu alespoň s pár splněnými kredity.
Pár dní zpátky jsem objevila úžasnou aplikaci. o který jsem nikdy předtím neslyšela, tak se s vámi musím podělit. Když jsem zrovna zas přemýšlela, co bych dělala (kromě učení), stáhla jsem si do mobilu blbinku jménem Wattpad. Původně jsem si myslela, že je to jen knihovna knížek a že si najdu nějakou svou oblíbenou a budu číst. Pak jsem ale zjistila, že je to něco jako sociální síť, kde lidé nezveřejňují selfíčka, ale svou literární tvorbu. Dlouho jsem se nerozmýšlela a prostě jsem najela na jednu "knížku", u která mě zaujala názvem a popisem a začetla se. Po první kapitole mi bylo jasné, že si mě příběh získal a že to musím číst dál. Jediné co mě na tom štve, je to, že příběh ještě není dokončený a autorka přidává kapitoly postupně. Zatím jsem po každé kapitole mohla jít hned na další, ale nevím, co budu dělat, až na ni budu muset čekat několik dní. :D Zešílím jak u seriálu...



Neděste se, prosím. Přišlo zkouškové a tím i má úchylka na old-schoolové písničky. Vždycky při učení s přítelem posloucháme Beatles nebo podobné, mám je ráda, protože jejich písničky jsou tak pohodově a uvolňující.. A skvěle se u nich učí, pokud máte rádi něco v pozadí. Když jsme tedy jako obvykle poslouchali, nějak to samo přešlo k Britney a k této písničce. Jakmile dohrála, pustila jsem jí znova a pak ještě jednou a to už jsem si jí ukládala do seznamu a bylo to, teď ji poslouchám pořád. Hrozně se mi líbí!

Taky jste si určitě všimli nepřehlédnutelné úvodní fotky - zase jsem se musela pochlubit, no :D. Dostala jsem totiž dodatečný dáreček k narozeninám od přítele (dostala jsem toho víc, ale to vám ukážu někdy později). Nevěřili byste, jakou radost dokáže takováhle maličkost udělat magorovi, jako jsem já. ❤ Nosím ho teď pořád a všude. I teď se mi houpe na krku a to jsem byla jen venku s Maxíkem.

Mimochodem! Hubnutí jde sice pomaleji, než jsem doufala, ale jistě. Sice jsem před víkendem spořádala hezkej kus dortu (přítel slavil 22. narozeniny, tak jsem ho v tom nemohla nechat, to chápete) ale i tak jsem si pak stoupla na váhu a radovala se ze 4 kil dole. Trochu to vidím i v zrcadle, je to krásnej pocit, když jsem se do toho konečně zas opřela. Ale tohle je jen začátek... :-)

supernatural animated GIF

Ve čtvrtek mi dávali POSLEDNÍ díl 10. série Supernatural ❤ Skončilo to úžasně (!!!) a teď mají do října pauzu. Ach jo! Ale co, i tak jsem strašně ráda, že bude ještě jedna série, původně se říkalo, že tato bude poslední. :-) Musím říct, že jsem si všimla, že tohle je seriál, kde mám ráda snad všechny potavy - i ty záporné. Třeba Crowley (i když už ani nevím, jestli se dá ještě pořád brát jako záporák) je úžasnej, občas jsem mu i fandila! Sleduju i Sheppardův facebook a opravdu - jeho nelze nesnášet. Nedávno mě pobavil, když zveřejnil selfie před domem, na kterém byl nápis "The Winchester house" - no a jeho výraz si dokážete domyslet. :D "Oni jsou všudeee!" A nebo třeba Rowena, to je sice zákeřnice, ale je mi hrozně sympatická. :) I když vlastně jednoho vystát opravdu nemůžu - Metatrona. Skoro bych na něj zapomněla, na slizouna!

Přeju vám krásný týden!

Instagram